Česká republika leží v mírném pásu severní polokoule – astronomicky velice příznivé zeměpisné šířce, kde lze celoročně sledovat jak severní souhvězdí, tak i část jižní oblohy. Zatímco světelné znečištění ve velkých městech omezuje výhled, venkovské oblasti Šumavy, Jeseníků nebo Krkonoš nabízejí podmínky srovnatelné s horskými observatořemi střední Evropy.
Zatmění Slunce a Měsíce
Zatmění Slunce nastává při novoluní, kdy Měsíc vstoupí přímo na dráhu mezi Zemi a Slunce. Z území ČR bývají za dekádu viditelná průměrně dvě až tři částečná sluneční zatmění. Totální průchod – kdy je sluneční kotouč zcela zakryt – přichází nad naše území řídce; naposledy prošel úzkým pruhem totality přes střední Moravu v roce 1999.
Měsíční zatmění jsou přístupnější: nastávají při úplňku a jsou pozorovatelná všude tam, kde je v tu chvíli Měsíc nad obzorem. Celkové zatmění Měsíce – tzv. „krvavý Měsíc" – lze z ČR vidět přibližně jednou za dva roky. Barva pochází z lomení slunečního světla zemskou atmosférou do oranžova a červena.
Meteorické roje – pravidelné přehlídky
Česká republika leží v zeměpisné šířce, která umožňuje pozorovat všechny hlavní meteorické roje severní polokoule. Roje vznikají průletem Země oblastí prachu zanechaného kometami nebo asteroidy. Zde jsou nejvýraznější:
- Perseidy (12.–13. srpna) – nejpopulárnější letní roj. Za hodinu lze za dobrých podmínek napočítat 80–100 meteorů. Radiant leží v souhvězdí Persea, viditelném celou noc.
- Geminidy (13.–14. prosince) – jeden z nejsilnějších rojů roku s hodnotami ZHR přes 120. Pochází z planetky 3200 Phaethon, nikoliv z komety.
- Leonidy (17.–18. listopadu) – roj komety Tempel-Tuttle. Ve vrcholných letech (každých 33 let) mohou přicházet tisíce meteorů za hodinu; v mezidobí je aktivita mírná.
- Kvadrantidy (3.–4. ledna) – krátký, ale intenzivní roj, jehož radiant vychází v souhvězdí Voláře. Vyžaduje bezmračné ráno.
Konjunkce a opozice planet
Konjunkce nastávají, když dvě tělesa zdánlivě přiblíží na obloze na nejmenší úhlovou vzdálenost. Nejkrásnější konjunkce bývají párování Venuše s Jupiterem nebo Martem – planety jsou pak viditelné velmi blízko sebe pouhým okem i z center měst. Opozice Marsu, Jupiteru nebo Saturnu jsou momenty, kdy jsou planety nejblíže Zemi a svítí nejjasněji. Při opozici Jupiteru mají dobré dalekohledy šanci zachytit čtyři galilejské měsíce.
Aktuální přehled konjunkcí a opozic planet zveřejňuje portál Astronomie.cz, kde je k dispozici interaktivní kalendář na celý rok.
Polární záře nad ČR
Aurora borealis se nad Českem objevuje při silných geomagnetických bouřích, typicky po výbuchu na Slunci (CME – koronální výron hmoty). K viditelnosti ze středních Čech dochází přibližně jednou za rok až dva, z pohraničních hor i častěji. Pozorovatelé na severu Čech a v Jeseníkách hlásí záře pravidelně při Kp-indexu 6 a výše. Stav aktivity sleduje česká verze dat NOAA na stránkách spaceweather.com.
Průchody ISS a satelitů
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) obíhá Zemi každých 90 minut a nad českou oblohou přelétá několikrát denně. Ve výhodných konfiguracích svítí magnitudou –3,5, tedy jasněji než Venuše. Přesné časy průletů pro konkrétní lokalitu vypočítá bezplatný nástroj Heavens-Above.
Jak se připravit na pozorování
- Zvolte místo s minimálním světelným znečištěním (viz mapa Dark Sky Areas).
- Nechte oči adaptovat na tmu – adaptace trvá 20–30 minut, vyhněte se bílému světlu telefonu.
- Používejte červenou čelovku – červené světlo neruší tmavovou adaptaci oka.
- Kontrolujte počasí a předpověď průhlednosti atmosféry (Meteoblue, Yr.no).
- Pro sledování meteoritů stačí pohodlná deka a polhovací křeslo – teleskop není nutný.